Růže

Nespornou a nejoblíbenější královnou všech květin je růže. Můžeme obdivovat různorodost vzrůstu, tvarů, barev, ale i vůní. Dělíme je na velkokvěté (čajohybridy), mnohokvěté, pnoucí, sadové a botanické, miniaturní. Květem nás potěší od června do prvních mrazů. Je vyšlechtěno velké množství druhů s různým cílem použití. Do záhonů či do skalek se používají hlavně keře, skupinově nebo jako solitéry pak stromkové růže. Své uplatnění najdou i popínavé odrůdy. Do interiéru se hodí především vyšlechtěné mini odrůdy. Velmi oblíbené jsou i druhy s dlouhými stonky, které jsou určené především k řezu.

Pro pěstování růží se nejvíce hodí slunná stanoviště s hlinitopísčitou, vápnitou, humózní půdou. Některé druhy jsou náchylné na chlad, a tak je nutné je v zimě chránit před vymrznutím, přihrnujeme je tedy zeminou a zakrýváme chvojím. Stromkové růže ohýbáme k zemi, přikotvíme kmínek pod korunkou a korunku zakryjeme, obalíme např. pytlovinou nebo papírem. Některé odolnější druhy krytí nepotřebují. Odkrývání provádíme koncem března až začátkem dubna. Vhodná doba pro výsadbu je převážně podzim, pouze u citlivějších druhů nebo v oblastech s velkými mrazy vysazujeme na jaře. Pro růže je také důležitý řez, ten se provádí od března do poloviny dubna.

Časem řezu ovlivníme i dobu kvetení, čím pozdější řez, tím později pokvete. Plané výhony vyřezáváme co nejblíže kořenům. Jinak se řez rozlišuje podle bujnosti růstu jednotlivých druhů, může být na dvě očka, ale také až na 8 oček. Aby nám celoročně kvetly, nezapomínáme přihnojovat. Růže se množí převážně očkováním, ale dají se množit i řízkováním.

Růže není však pouze ozdobou, ale má i léčivé účinky. Ať se jedná o okvětní lístky, nebo šípky. Dále jde skvěle použít k sušení a tedy do suché vazby. Také ji najdeme jako ztvárnění nespočtu symbolů, v historii lidstva nebo součásti erbů, znaků a podobně. Tato květina je součástí lidstva už po tisíciletí, je oslavována jako symbol krásy, štědrosti, nevinnosti a lásky.