Pokojovky
Pokojových květin je mnoho druhů a dají se různě dělit. V našem případě na kvetoucí, zelené, sukulenty, kaktusy a orchideje. Pokojovkami označujeme rostliny pěstované v umělých klimatických podmínkách v interiérech. Většina těchto rostlin nemá ráda přílišné výkyvy teplot, a to během celého roku a zejména pak chlad v zimních měsících. Některé pokojové rostliny se dají přes letní období tzv. letnit. Pěstovat je venku a vystavit je tak vlivu počasí. Některé však i přesto potřebují chránit před přímým sluncem. Jako pokojové rostliny jsou využívány zejména rostliny okrasné, pro jejich estetický účel, mají však i další účelnost: snižují hladinu oxidu uhličitého v pokoji a tím prospívají dýchání. Většinou se jedná o sukulenty a kaktusy, stálezelené rostliny, jejichž vzhled je také v době květu nebo plodů dekorativní. Pokojové květiny také napomáhají zvlhčení vzduchu a dokáží ovlivnit i naší psychiku. I mezi těmito rostlinami ale najdeme toxické nebo dráždivé – příkladem může být diefenbachie.
Zálivka
Každá rostlinka má jiné nároky na zálivku a také samozřejmě záleží na ročním období. U některých rostlin je nezbytná nejen z důvodu vegetačního klidu, ale i pro podporu nasazení na květ. Většinou zaléváme na povrch půdy nebo tzv. podmokem (do misky). Rosení listů se doporučuje jen ve vhodných podmínkách, kde nezůstanou listy příliš dlouho vlhké, aby nedocházelo k nákaze houbovými chorobami listů. I přesto jsou však pokojovky, které se zalévají jen na listy.
Přesazování
Pokojovky by se měli přesazovat alespoň jednou za dva roky a to převážně na jaře po vegetačním klidu. Četnost přesazování se však odvíjí od spousty aspektů. Většina potřebuje v prvních letech častější přesazování a to platí i u rychleji prorůstajících kořenů. Jestliže se rostliny nedají přesadit do větší nádoby, zakrátíme jejich kořeny a většinou i nadzemní část. Takový zásah je nejlépe rostlinami snášen v předjaří. V případě hydroponie není přesazování většinou potřeba. Květináče (kořenáče, kontejnery) se vyrábí od průměru 3 až 40 cm. Použitým materiálem bývá pálená hlína nebo plast. Každá pokojovka vyžaduje různé velikosti, ať už se to týká průměru nebo výšky. Pokojovky přesazujeme do nádoby maximálně o 3cm větší než původní velikost.
Hnojení
Jelikož má každá rostlinka jiné nároky, je výběr půdního substrátu velmi důležitý. Každá pokojová rostlina má jiné nároky jak na živnost půdy, tak na její přihnojování. Kvetoucí pokojovky bývají náročnější na přihnojování fosforem, jiné nemají rády živné půdy. Rychle rostoucí pokojovky jsou většinou na živiny náročnější. V dnešní době je spousta způsobů přihnojování, a to jak kapalnými hnojivy, které jsou rychle přijímány ať už do půdy nebo na list, tak i pevnými v podobě tyčinek, tablet nebo granulí. Ale pozor, i přehnojení nebo nevyrovnaná výživa může vést k napadení škůdci či chorobami. Přihnojováním můžeme začít asi 6 týdnů po přesazení rostlinky. Přihnojování aplikujeme ve vegetačním období, tedy od března do září. V době vegetačního klidu většinou nepřihnojujeme.
Rozmnožování
Pokojové rostliny nejčastěji rozmnožujeme buď vegetativně (řízkováním, odnožemi, dělením trsů, výběžky) nebo generativně (výsevem semen), tímto množením se mohou měnit typické znaky odrůdy. Nejlepší čas pro množení pokojových rostlin je jaro nebo počátek léta. Listovými či stonkovými řízky získáme kvalitních sazenic.